úterý 1. července 2014

Ahoj, od teď budeš mít 2 osobnosti v jednom těle.________ Né díky!

Krásný první červencový večer přeji :)
Pár z vás mi psalo, že v minulém Leangains food inspirations jsem naznačovala něco o tom, že se mi něco vymklo z rukou. Nechtěla jsem to psát každému zvlášť, ale slíbila jsem, že o tom napíšu článek.
Nepíše se mi to lehko, ale musím se vypovídat a třeba i tímhle někomu otevřu oči.

Kdo můj blog čtete pravidelně (a za to vám moc děkuji :)) víte, že jsem si prošla sacharidovými vlnami. Po 3 týdnech jsem měla nařízený cheat day. Byla to má první zkušenost se záchvatovým přejídáním. A po posledním týdnu sach. vln to pokračovalo dál a dál. Ale to je jen malý střípek něčeho, co ve mě propukl a já si to nechtěla připouštět. Po sach. vlnách jsem se rozhodla najet na leangains. Vypadalo to suprově! Jenže jsem si to špatně spočítala a po týdnu jsem přibrala jak dobytek :D Naštěstí jsem pak ve skupině na facebooku poznala pár moc fajn lidí a jeden z nich mi to přepočítal. Měla jsem v plánu ještě zhubnout tuk na břiše, což se dařilo. Měla jsem kalorie nastavené na trénink. dny 1500kcal a na netrénink. dny 1300kcal. Málo? No to víte, že to bylo málo! Ale mělo to svůj účinek, tuk šel pěkně dolů, začala jsem se silovými tréninky a měsíc a 3 týdny jsem jedla jen clean, bez žádného přejídání a sladkostí obecně. Moc moc se mi ta moje postava začínala líbit! JENŽE..okolí mě vidělo jinýma očima. Denně jsem poslouchala ze všech stran, ať se koukám najíst, že se všem ztrácím před očima. Ale já jsem si dala "špunty do uší" a jela si dál to svoje.
V kalorickém deficitu.
Nedávno jsem musela k doktorovi, aby mi vyplnil papíry, co se brigády týče. A jelikož mi za 2 týdny bude 19, rovnou mi udělal i 19ti letou prohlídku. Měřil mě, vážil...moje váha mu málem způsobila infarkt, když si spočítal, jak málo na svou výšku vážím. Zavolal si mou mamku a totálně jí vynadal a pohrozil, že jestli do měsíce nepřiberu nad 50kg, bude to hlásit a já skončím v léčebně nebo v nemocnici. Opět jsem neposlouchala. Až když mi mamka brečela do telefonu, že nechce, abych jí umřela, že už jsem jen 3kg od totálního kolapsu organismu nebo dokonce smrti, jsem trochu začala uvažovat nad tím, že jsem možná opravdu až moc hubená. Probrala jsem se až když mi začal blbnout i menstruační cyklus...
O víkendu jsme jely s mamkou a ségrou k babičce. Měla jsem upečený banánový chlebíček, protože jsem věděla, že u babičky bude opět plno sladkostí a dobrot a bude se slavit, tak abych i já si tam mohla zobat. Ještě před tím jsme jely nakoupit do Lídlu. Všechno bylo v pohodě až do chvíle, kdy mamka se ségrou dostaly chuť na zmrzlinu. Já jsem chuť neměla a nedokázala jsem jim to vysvětlit. Ztrhly jsme hádku přes celý obchod a se slzama v očích jsem se vracela pro třetí kus nanuka, pro mě. A slzy pokračovaly v autě, kde jsem ho s donucení snědla. Klepala jsem se celou cestu a jen přemýšlela nad tím, jak teď budu děsně tlustá. PO JEDNOM NANUKU. Dojely jsme k babi a první co bylo, když mě viděl děda? Čoveče holka, tys nám nějak váhově spadla! A jelikož si nic moc už nepamatuje, o víkendu jsem to slyšela nejmíň 20x. A proto jsem se rozhodla, že abych všem udělala radost, budu se celý víkend tláskat samým smaženým, tučným a sladkým.
Kam tím směřuji?
Za víkend jsem přibrala 4kg. Samozřejmě většinově byla zadržovaná voda v těle a podobně, ale něco málo mi zůstalo. Sice jen z tuků, ale zůstalo a to byl cíl. Najednou jsem si uvědomila, že přece nechci umřít a chci být zdravá! Ale v hlavě se najednou objevily dvě mé já. Jedna "chci být zdravá" a ta druhá "anorektická já". Mlátily se ve mě každou minutu. Většinou vyhrála "chci být zdravá" a i když jsem si nevybrala tu "nejzdravější cestu" k nabrání kg, tláskala jsem se skoro celý týden jen sladkostmi. Samozřejmě jsem jedla i zdravě, ale pár cheatů v podobě tisíce kalorií se objevilo :D
Také jsem si začala psát s pár holkama, co si anorexií prošly a vyhrály nebo vyhrávají. Samozřejmě jsem si to musela v hlavě urovnat já sama, ale najednou, když vidíte a čtete zprávy od holek, které vám rozumí a podporují vás...tak je to zase o kousek jednodušší.
A závěrem?
V sobotu jsem se s mým problémem svěřila mému moc dobrému kamarádovi a ten mě v tom tedy opravdu nenechal. :D Vzal mě na koncert, kde mě vykrmil 2 trdelníky, velkou klobásou s chlebem a kečupem a štrůdlem se šlehačkou a zmrzlinou. A pak já sama- dobrovolně jsem si koupila zlaté polomáčené a kokosový suk a pořádně se nadlábla. Druhý den jako bych se probudila do jiného světa. Přijela jsem domů, tentokrát z našeho koncertu, dala jsem si oběd a protože jsem měla chuť, bez výčitek jsem si dala čokoládu. Pak to samozřejmě pokračovalo, ale víte co? Byla jsem za to děsně ráda! Najednou jsem si opravdu uvědomila, že radši budu mít trochu toho tuku na bříšku než abych se trápila a řešila, že jsem si vzala o jahodu víc, než jsem měla napočítáno v makrách. Nechci a nechtěla jsem umřít.
A víte co?
Dnes už jedu druhý den sice zase svojí "zdravou" stravu a chodím do posilovny. Mám ale 100% větší sílu, energii a dobrou náladu a cítím se jako nový člověk :) Uvědomila jsem si, že je důležité být zdravá a spokojená, než být kost a kůže. Dokonce se sama sobě teď líbím víc! Trošku se mi zalilo bříško, nejsem už tak vychrtlá a rozhodla jsem se jet "objemovku" s leangains v kombinaci s IIFYM.(když vám to sedí v makrách a v kcal, můžete si dát klidně celý jídlo jen v podobě tabulky čokolády :) ) Ano, přibrala jsem. A asi ne žádnou svalovou hmotu, ale jen tuk. Ale jsem za to moc ráda! Už mě nebolí ledviny, není mi taková zima pořád a hlavně... moje "anorektické" já uteklo. Neřeším, že mám o pár gramů víc tohohle či tohohle. Dávám si to, na co mám chuť a bez výčitek. Protože mi už došlo, že tělo potřebuje energii k tomu, aby se nějak tvarovalo. A přece jen z kůže svaly neuděláte :)
Jsem teď opravdu moc moc šťastná, že jsem dospěla k takovému názoru. Samozřejmě jsem vám to tu napsala ve "zkratce", i když to tak nemusí vypadat :D Moje dvě osobnosti se opravdu mlátily každou minutu a já byla jen ve tmě. Ale teď vidím jen samá pozitiva a trochu toho tuku? Hahá, jen ať tam je, já si z něj jednou ten six pack přetvořim! :D Ale zdravou cestou, bez minimální stravy. Teď si baštím jako královna a budu ještě víc, protože budu navyšovat kalorie! TAK :) Netvrdím, že jsem úplně za vodou...ale jsem na dobré cestě a opravdu si věřím, že to zvládnu!
Takže vy, kteří jste dočetli až sem, vám moc děkuju a prosím vemte si z toho ponaučení. Nechtějte spadnout do takovéhle propasti plné výčitek, odpírání a nakonec i slz a zdravotních problémů. VŠEHO S MÍROU. Teď už to vím i já a když se zpětně kouknu na své fotky hubeňoura, chce se mi brečet, protože to opravdu není hezké a mé okolí mělo pravdu. Teď už to vidím i já a jsem si vědoma toho, že je nutné jíst dostatečně. Tělo se vám za to odvděčí a ne, nebudete tlustý. Ani já nejsem a to, že jsem snědla za tenhle týden opravdu hooodně kcal :D :)

Tak doufám, že jsem někomu otevřela oči, stejně jako jsem si je musela velmi pracně otevřít i já...
Krásný zbytek večera a dobrou noc :)

15 komentářů:

  1. Tyjo.. Anorexie je pěkný svinstvo. Jak to člověka úplně změní...
    Jsi skvělá, že sis to všechno uvědomila relativně rychle :-)
    A teď už bude jenom dobře, moc ti to přeju a držím palce! Drž se. :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to strašný, najednou jsi jak tělo bez duše...moc děkuju, myslim, že už mám víc jak z poloviny vyhráno! :)

      Vymazat
  2. Ahoj :)
    Je až děsivý, nakolik se v tom článku vidím. Nemyslím si, že bych měla anorexii, to ne. Miluju jídlo, vaření, pečení.. Úplně zdravý vztah k němu ale už dávno nemám. Jsem posedlá zdravým, "svým", stravováním. Jakmile sním nanuk, čokoládu, kousek buchty, už se vidím jak kynu. A brečím a vyšiluju, hádám se. Jím dost velký porce, ale všechno musí být tipťop zdravý, jinak to nešlo. Pořád jsem z toho hodně zmatená a bojuju s tím. Váha mi klesla na 54kg, měřím skoro 180cm, mám žalostně nízký BMI, menstruace v nedohlednu.. Ale stejně jako ty jsem si to uvědomila, dneska jsem dokonce nepočítala kalorie, minulý úterý jsem se přejedla a docela to psychycky zvládla (alias řekla jsem si, že je to občas v pohodě, tělo to zvádne atd atd a dokonce otmu sama věřila).. Vím, že i tenhle komentář je dost zmatený, jen jsem chtěla říct, že to zvládneme, že najdeme tu rovnováhu mezi zdravým jídlem a zdravou myslí .. :) DĚKUJU za článek!
    A promiň, že píšu jako anonym, když já si to prostě netroufnu zveřejnit pod svým jménem, co kdyby.. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj.. nechci tě nějak strašit nebo tak... ale hned začátek druhé věty v tvém komentáři...tak přesně takhle začínala každá má věta...a podle toho, co jsi mi tu ted napsala, máš uplně stejný problém jako já :/ Já menstruaci pořád mám, jen mi začala blbnout, ale jestli už jí ty nemáš? A 54kg na 180cm? Zlatooo :( Koukej si to v tý hlavě srovnat jako já! Vím jak moc těžký to je, ty dvě osobnosti se nám tam midlí každou minutu, ale jsme silnější ne? A chceme mít v budoucnu děti a být zdravé! A věř mi, že tělo tu občasnou čokoládku nebo dokonce přežrání spálí :) Já se přežírala celý tenhle týden a na mé postavě to skoro není vidět, spíš bych si troufla říct, že vypadám i líp! :) Takže z toho neměj výčitky a občas si něco dopřej, tělo ti za to akorát poděkuje... vím ted z vlastní zkušenosti... naše slabá tělíčka už nemají z čeho žít a tak hubnou dál a dál, ale když je pořádně nakrmíš i tou nezdravou věcičkou, akorát se ti odplatí tím, že budeš mít víc energie, síly a mně dokonce vystouply břišáky :)
      Budu ti moc moc držet palečky, aby jsi se dostala aspon do takové fáze v jaké jsem ted já :) A víš co? O víkendu jedu k babičce a moc moc se těším, až si tam nezdravě natláskám pupek! Prostě musíš si začít uvědomovat, že žijeme jen jednou, zdraví máme taky jen jedno a vždycky se těch pár gramů tuků dá shodit líp, než pak nabírat kg zpátky, protože sotva co tělo spadne pod tu hranici určitých kg, už pak hubne automaticky a i kdybys snědla denně půl továrny na čokoládu, nepřibereš a ještě zhubneš... a to už je pak problém :) Takže vzhůru do normálního života bez výčitek! Budu ti moc držet palečky :)

      Vymazat
  3. uvědomit si to je základ. bodejď by tuk nešel dolů, podvyživovat se je blboooost:) kaloriím teda nerozumím, ale tohle bylo málo no :D všechny možný druhy hubnutí,kašlat na to. už aby to pochopili všichni fakt! u mě ani blbnutí (a pak ztráta) menstruace nebyla dostatečnou hrozbou tenkrát :X
    "anorektické já" je třeba zabít co nejdřív, ikdyž tam pořád někde je.... bude.... holky co si tím taky prošly mám nejradši, přesně jak píšeš, konečně někdo kdo mi rozumí
    koncert i den PO musel bejt úžasnej :) a tělo potřebuje energie i k tomu aby jsi vůbec na něco myslela, aby jsi seděla rovně.... ke všemu! nebojme se toho :-* jsi silná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) No právě.. první krok byl, že jsem o tom dokázala otevřeně mluvit, uvědomila jsem si, že mám problém a začala ho řešit :) A cítím se opravdu ted uplně jinak, líp :) Novej člověk.... a to víš, že si ted budu papat jak královna, aby mělo tělíčko z čeho čerpat! :) Všechny jsme silné! :)*

      Vymazat
  4. Ahojky, preju hodne stesti a moc gratuluju, ze jsi si tohle dokazala uvedomit! Musim rict, ze i ja jsme se obcas v nejakem radku u tebe nasla... S tim celym hubnutim jsem zblbla tak, ze jsme si obcas opravdu vycitala i tu blbou jahodu navic a pak nasledkem toho se prejedla, protoze preci: kdyz uz jsem porusila plan jednou, tak ho porusim poradne, to uz je fuk... Nemam stejny problem s vahoujako ty, spis naopak bych porad potrebovala ubrat :) ted jsem si dala tri tydny dovolene oraz a dopravala si vse, co 'normalne' nemuzu, takze dorty, zmrzliny, cokolady, ... A samozrejme za tri tydny mam 6 kilo nahore a akorat me vsechno boli, jak jsem otekla... Ale vis co? Taky uz jsem asi potrebovala nejaky nakopnuti, abych z te bubliny vylezla a prestala porad resit jen to jak se dopracovat k pekaci buchet... Rekla jsem si, ze si to vsechno uziju a doma zacnu hubnout zdrave a hlavne v pohode - zadny pocitani, zadny odrikani, proste jist zdrave a vyvazene a nebudu to hrotit! Obcas se citim jak trubka, kdyz vidim, jak jiny holky jsou na sebe prisny a dodrzuji prisnou stravu v priprave na zavody a tak dale... Ale me tohle proste nevyhovuje.. Taky jsem zkusila sacharidove vlny, bylo mi z toho akorat blbe... Proste ja na to asi nejsem stavena a kazdy clovek by mel byt hlavně psychicky v pohode :)
    Drzim ti palce!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, moc děkuju! No každopádně držim palečky i já tobě :) Zase si nemysli, že moje tělo stagnuje a nechce přibrat, mám dost pomalý metabolismus a shodit těch 20kg mi dalo zabrat a kdybych ted zase začala jíst tak, jako jsem jedla před tím? mám to do měsíce zpět uplně v pohodě :D Ale přesně tak...nesmíme to tolik hrotit, žijeme jen jednou a ten život stojí za to bez odpírání a bez výčitek! :) Jinak já nevim, mně sacharidové vlny nevadily vůbec, mám ráda spíš když mám nějaký řád, ale prostě teď chci být hlavně zdravá a spokojená, takže nějakou tu čokoládku atd fakt neřeším a je mi dobře :)

      Vymazat
  5. K tomuhle článku můžu říct jen jediné - JSI SKVĚLÁ.
    Skvělá, že sis to uvědomila takhle brzy a začala proti tomu bojovat, skvělá, že jsi o tom otevřeně promluvila, skvělá, že jsi se zasekla a bojovala, skvělá, že sis převrátila hodnoty a záleží Ti na svém zdraví :) Málokomu se podaří k tomuhle dojít takhle samostatně.
    Upřímně jsem tušila, že se něco děje, protože ses pořád takhle zvláštně plácala ve stádiu, kdy Ti jídlo bylo jedno a kdy jsi přehnaně řešila a počítala každé sousto - přesně jak píšeš - jako kdyby se v Tobě praly dvě osobnosti. Podstatné ale je, že ta správná strana snad vyhrála a já Ti budu moc držet palce, ať Ti takový přístup zůstane i nadále :) Podle Tvých článků na mě působíš jako hrozně milá a sympatická holka, tak by byla škoda, aby ses ničila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc moc děkuju za tak povzbuzující komentář :) Moc si toho vážím! Netvrdím, že jsem z toho úplně venku, ale troufnu si říct, že jsem už za tou horší půlkou a teď už to bude jen lepší a lepší :) Trvalo mi to pěkně dlouho a opět jsem si musela namlít pusu, abych viděla, jak se hroutím... ted už je to snad za mnou a už budou následovat jen samá pozitiva :)

      Vymazat
  6. Páni! :) Moc tě obdivuji jak si to dokázala sepsat. Když jsem článek četla trochu jsem se tam viděla. Přesně jak píšeš 2 osobnostech v hlavě. Bojuju s tím a nevzdám to. Článek je opravdu výstižný a myslím, že mně i ostatním otevře pořádně oči. Děkuju!! :

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc a držím ti palečky! :) Proto jsem ten článek psala, doufala jsem, že to někomu pomůže, i když to pro mě bylo dost těžký to napsat :)

      Vymazat
  7. Je to něco přes rok zpět, kdy jsem začala se sacharidovými vlnami.. Je sice fakt, že z té doby mám fotky, které bych se nestyděla poslat do časopisu, ale začaly také problémy.. S bulimií :( A dost dlouho jsem se z toho dostávala, takže ted když vždy uvažuji nad nějakou radikální změnou, raději se rozmyslím, bojím se, že to zase přijde.. Už jen vyřadit sacharidy večer je pro mne celkem šok :D Ale bylo to přesně tak, jak říkáš..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. přesně! Já už bych sacharidy na večer ale nevyřadila ani omylem, miluju ovesnou kašičku k večeři :3 dobře se mi po ní spí :D

      Vymazat
  8. Taky jsem před rokem chtěla pozměnit postavu a půl roku jsem se trápila hlady a byla posedlá zdravím jídlem. Jenže letos na jaře jsem konečně vyslyšela naříkání rodiny a přátel a zamyslela se nad sebou. A musim říct, že jsem si to taky dlouho nepřipouštěla, ale totálně jsem si za ten půl rok zkazila postavu. Zhubla jsem 20 kilo na 48kg, což je při mojí výšce 171 fakt tragédie trochu. Na fotkách to vypadá fakt otřesně. Myslím, že jsem anorexií netrpěla, nebo alespoň ne tou echt. Jedla jsem málo a vše zdravé a myslela jsem si, že tělu víc prospět nemůžu :D Už pár měsíců to mám v hlavě trochu jinak nastavený, vím, že hladověním nic nezískám. Nabírat se mi moc nedaří, spíš to tak pořád kolísá kolem těch 48-50kg. Na dovče, kde jsem se tláskala nanukama jsem zhubla, což mi neudělalo radost. Zdravotní problémy furt trochu mám, ale nikdo už se o mě tolik nebojí, protože vidí, že jsem psychicky srovnaná. :) I já se teď cítim mnohem líp :) díky za článek, byl super !

    OdpovědětVymazat